FRANTIŠEK HANÁČEK
FRANTIŠEK HANÁČEK
Kompletní biografie autora

Akademický malíř František Hanáček (1954) zaujímá v panoramatu současného českého malířství zvláštní místo. Osvojil si malířské řemeslo po středoškolském studiu na Kunsthochschule v Berlíně v letech 1973 - 1974 a pražskou akademii výtvarných umění absolvoval v roce 1979 u profesora Fišárka a profesora Karla Součka. Věnuje se krajinomalbě, zátiší a portrétu. Již tento rozsah malířského zájmu svědčí o znalosti umělecké specifičnosti žánrů, neboť každý z nich vyžaduje osobitý přístup. Toto hledisko považujeme za velice důležité při hodnocení tvorby Františka Hanáčka.

Z estetického hlediska rozlišujeme několik vrstev uměleckého stylu v Hanáčkově tvorbě.

Za prvé je to impresionismus cézannovského typu. Lekce z Cézanna je jasná: malíř klade důraz na objem, plastičnost tvarů, zříká se krátkých tahů štětce, usiluje o architekturu, o celistvost kompozice, o jednotu. Hanáček nehledá již dnes hru světla, přesněji řečeno - v odstupňování světla a jeho jasu, klade důraz na barvu. Právě barva a konstrukce obrazu spolu těsně souvisí - a to je typické v jeho impresionismu zejména v zátiší z let 1994 - 1995. Zčásti najdeme v nich také poučení z fauvistickeho umění, ale jen v malé míře. Dominantní je impresivní kubistické pojetí, které vychází z přírody, zůstává věrné přírodě.

Za druhé můžeme pozorovat, že v další vrstvě Hanáčkovy malby sílí a převažuje expresionistický názor. U něho je však zvláštní typ gestuální exprese, kdy světelná hodnota kresby a vůbec linie ve figurativním zobrazení má vášnivý dramatický charakter. Hanáček redukuje formu a jde mu o zduchovnění přírody, takže v některých obrazech již dosáhl panteistického vidění reality, exprese vyjadřuje náboženskou transcendentnost. Vidíme to například v jeho obrazech, jako je "Procesí" (1996), "Snímání z kříže" (1996) aj. Z hlediska kompozice je zajímavé naklánění úhlů pohledu v úhlopříčném směru, posouvání os ve struktuře obrazu atd.

Třetí vrstva autorova stylu se projevuje zejména v psychologické expresi, která zvyšuje vnitřní drama lidské osobnosti, vzdaluje se od klasické perspektivy zobrazení, dominuje afekt prudké vzplanutí citu. Barevná škála se zužuje na několik základních tónů tmavých odstínů chladných barev. Zesílení psychologické síly expresionismu pociťujeme například v Hanáčkových dílech "Přítelkyně", "Chudá rodina" aj. Tato díla z roku 1996 představují určitý vrchol Hanáčkovy psychologické exprese.

Dr. Miroslav Klivar
Masarykova akedemie umění, Praha


František Hanáček- foto

Výstavy:

Berlín
Praha
Lipsko
Dessau
Hamburk
Parchim
Stuttgart
Praha
Brno
Bratislava

Soukromé sbírky:

USA
Rakousko
Irsko
Německo
Česko
Slovensko

Úvod do galerie autorovy tvorby Galerie autora

Produkce: SALIXUS - Tvorba www stránek a internetových obchodů, publikační systém, aplikace na internet
Partners: iUmeni.cz, 2017